Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .
Jaké se nabízí technické řešení pro dynamické řízení odběrů elektrické energie? Pokud se velkoobchodní cena elektřiny na denním trhu mění každou hodinu a elektrickou energii lze nakupovat na základě spotových cen s měsíčním vyúčtováním po hodinách, pak takový odběratel potřebuje účinný nástroj. Řeč je o úrovni úplného řízení odběrného místa za fakturačním elektroměrem. Nejde pouze o komunikaci a zobrazení měřených dat, není to ani jednoduché spínání několika relé vyjadřující okamžitý dynamický tarif. Je to sofistikované řízení neustále zpracovávané lokální výpočetní kapacitou ...
Co vše je dobré vědět o vzniku zásadního zákona o bezpečnosti práce na vyhrazených elektrických zařízeních? Kdo a jak dlouho na tomto zákonu pracoval? Ujasněme si posloupnost zákona, nařízení vlády a co nahrazuje vyhlášku 50/1978Sb., co sděluje zákon sám a proč je, a bude velice důležité Nařízení vlády, na které tak dlouho čekáme. Na otázky kladené odbornou veřejností odpovídá Radek Roušar. A co vy, co vám ještě v souvislosti s přicházející platností Zákona 250/2021Sb. není jasné?
Jaderná elektrárna Temelín
Sekundární okruh
Sekundární okruh je druhý chladicí uzavřený okruh s demineralizovanou vodou. V parogenerátorech se voda sekundárního okruhu vaří a vznikající pára roztáčí turbínu. Každá ze dvou temelínských turbín je určena k pohonu jednoho generátoru (alternátoru). Po průchodu turbínou se pára vede do kondenzátorů, kde se sráží na vodu, tzv. kondenzát. Vytváří hluboký podtlak, který je důležitý pro maximální účinnost celého tepelného cyklu. Pára tu má teplotu méně než čtyřicet stupňů. Po několika nezbytných úpravách (přečištění, ohřátí) se kondenzát stává tzv. napájecí vodou, která proudí zpět do parogenerátorů.
Turbína a generátor
Turbína je soustrojí složené ze čtyř za sebou uspořádaných těles – jednoho dílu vysokotlakého a tří dílů nízkotlakých. Tzv. sytá pára o teplotě přibližně 280 °C a tlaku 6,3 MPa, která vzniká v parogenerátorech, se vede nejprve do vysokotlakého dílu turbíny, kde ztratí asi 40 % své energie. Zbytek energie se využije při expanzi ve třech nízkotlakých dílech turbíny. Konstrukce rotorů je přizpůsobena účelu turbíny – maximálně využít energii expandující páry. Čím více tlak páry klesá, tím větší jsou lopatky rotoru. Např. lopatky čtvrtého stupně nízkotlakého dílu měří na délku více než metr. Parní turbína a generátor jsou uloženy na společné hřídeli a tvoří tzv. turbogenerátor. Celé turbosoustrojí se točí rychlostí 3 000 otáček za minutu. V alternátoru se prostřednictvím elektromagnetické indukce přeměňuje rotační energie turbíny na elektrickou energii. Rotor turboalternátoru je opatřen budicím vinutím, které vytváří magnetické pole. Elektrický proud pak vzniká ve vinutích statoru. Elektrická energie získaná v generátoru se po zvýšení napětí z 24 kV na 400 kV předává do elektrizační soustavy v rozvodně Kočín, umístěné 2 km jižně od elektrárny.
Kondenzátor
Hlavní částí kondenzátoru je složitý uspořádaný systém 32 tisíc titanových chladicích trubek. Důvodem pro tak velký počet je, stejně jako u parogenerátoru, snaha získat co největší plochu, na které by mohla pára přicházející z turbíny kondenzovat. Pára kondenzuje na povrchu trubek, uvnitř kterých protéká chladicí voda.
Chladicí okruh
Chladicí voda se v titanových trubkách kondenzátorů ohřívá na teplotu kolem 30 °C a ve čtyřech chladicích věžích se její teplo díky proudění vzduchu předává do atmosféry. Chladicí voda z kondenzátorů se potrubím vede do věže do výšky asi 30 m, poté se speciálními tryskami rozprašuje na chladicí výplň z PVC bloků instalovaných uvnitř věže. Zatímco voda zvolna protéká výplní, odspodu přirozeným komínovým tahem proudící venkovní studený vzduch ji ochlazuje. Přitom se část vody odpařuje (přibližně 0,3 m3/s z jedné věže). Ochlazená voda z výplní padá do sběrného bazénu pod věží. Odtud se čerpá zpět do kondenzátorů. Do vzduchu stoupá jen čistá vodní pára. Část chladicí vody se ve věžích odpaří, proto je třeba vodu do tohoto okruhu neustále doplňovat. Jako zdroj vody slouží nádrž vodního díla Hněvkovice o obsahu 22,2 mil. m3 vody.
Bezpečnost
Klíčovým slovem, které provází všechna stadia života jaderné elektrárny od výběru lokality přes projekt a stavbu až po provoz, je bezpečnost. Opírá se především o promyšlenou konstrukci. Všechny stavby, systémy a komponenty se projektují, konstruují a provozují tak, aby odolaly jak všem přírodním jevům předpokládaným v dané lokalitě, tak jevům vyvolaným lidskou činností. Možné přírodní jevy v dané lokalitě jsou blesk, vichřice, záplavy, zemětřesení, extrémní teploty a extrémní srážky; k jevům vyvolaným lidskou činností můžeme počítat pád letadla na objekty elektrárny, tlakové vlny explozí, terorizmus apod. Základní koncepce zajištění jaderné bezpečnosti vychází z principu několikanásobné bariéry proti úniku radioaktivních látek, včetně hermetické obálky, a zálohování principem 3 × 100 % pro bezpečnostní systémy. Znamená to, že bezpečnostní a havarijní systémy, které napravují následky vzniklých poruch, případně znemožňují další rozšíření poruch, jsou v elektrárně trojnásobné, i když by ke zvládnutí úkolu postačil systém jediný. Navíc se používají různé zdroje napájení, různé principy činnosti, různá kritéria pro uvedení zařízení do činnosti a zařízení se umisťují do navzájem oddělených prostorů, aby se odstranilo nebezpečí, že by ze stejného důvodu mohlo selhat několik zařízení najednou. Důležitým prvkem je také přirozená bezpečnost tlakovodního reaktoru, daná samoregulačními vlastnostmi založenými na obecně platných fyzikálních zákonech; ty v případě potřeby štěpnou reakci zastaví bez zásahu člověka. Mezi aktivní zónou reaktoru a životním prostředím stojí několik barier. Stejně jako peníze v bance jsou uzavřeny na několik zámků za několika dveřmi, stojí mezi radioaktivními látkami v reaktoru a životním prostředím 3 základní bariéry:
Vše o elektrických ohřívačích vody. Kdy je lepší průtokový a kdy zásobníkový?
Pokud jste se pustili do rekonstrukce koupelny, není to pouze o samotné koupelně a jejím vybavení, ale také je potřeba často revidovat technické zázemí, například to, které nám zajišťuje v koupelně teplou vodu. Dnešní moderní ohřívače jsou totiž schopny nabídnou vyšší účinnost i úspornost oproti starším řešením, které jsou stále v mnoha domácnostech přítomny. V našem článku se zaměříme na moderní řešení v podobě elektrických ohřívačů, které jsou stále populárnější.
Proč přejít na elektrické ohřívače vody?
Z pohledu ohřevu vody vždy záleží zejména na tom, jaké zdroje energie máme k dispozici, podle toho také můžeme volit přístroje na ohřev vody. V mnoha domácnostech se řešil ohřev vody často plynovým průtokovým ohřívačem. Tzv. karma byla běžnou součástí starších rodinných domů. Ohřev plynem je však stále dražší, stejně jako topení, proto se stále více moderních instalací zaměřuje na ohřev vody pomocí elektrické energie. Po rekonstrukci tomu navíc ani nebrání nové rozvody elektřiny v domě.
Pokud se rozhodnete pro elektrické ohřívače, potom je potřeba zvolit ten správný typ. Druhů ohřívačů existuje větší množství, stejně jako je řada výrobců. Základní členění elektrických ohřívačů však je následující:
Zásobníkové ohřívače (bojlery)
Průtokové ohřívače
Zásobníkové elektrické ohřívače
S ohledem na zásobníkové ohřívače se s nimi už také nějakou dobu setkáváme i ve starších domech. Nejčastěji v podobě klasického bojleru. Ohřev vody je řešen pomocí termostatického spínání. Dnešní moderní bojlery však již jsou řízeny také elektronikou k dosažení co nejlepších výsledků při ohřevu vody a co nejvyšší úspornosti. Při instalaci bojleru můžete požádat o výhodný tarif na elektřinu D25d, který rozlišuje vysoký a levnější nízký tarif, kdy se jedná o levnější elektřinu určenou právě na ohřev vody. Ta je po dobu 8 hodin denně a je zpravidla rozdělena na dva úseky (například v noci a odpoledne). Dříve se jednalo o tzv. noční proud. Činnost bojleru musí být omezena na dobu v nízkém tarifu, a to pomocí stykače instalovaného v rozvaděči.
Velký zásobníkový elektrický ohřívač, tedy bojler, je ideální zejména jako centrální systém ohřevu vody. Velký bojler je zpravidla tlaková nádoba většího objemu, odkud je proveden rozvod vody klasickým vodovodním potrubím k jednotlivým odběrným místům – bateriím. Určitou nevýhodou tohoto řešení je nutnost počkat, než teplá voda doteče potrubím ke konkrétnímu odběrnému místu, což pocítíte zejména u vzdálenějších míst od zásobníku a po delší době, kdy nikdo vodu nepouštěl, a ta v trubkách ochladla. Tady vzniká nepříjemnost v podobě ztrát vody, kterou případně necháte odtéct.
Existují také menší zásobníkové ohřívače vody s objemem nádoby do 50 l, klidně ale i o objemu pouze 5 nebo 10 l. Mohou mít beztlaký nebo tlakový provoz a neslouží k centrálnímu ohřevu, ale k instalaci přímo k odběrnému místu.
Průtokové elektrické ohřívače
Hospodárnějšího nakládání s vodou můžete docílit díky využití moderních průtokových ohřívačů vody. Ty mohou být buď pro více odběrných míst nebo pro jedno odběrné místo. Dle toho je dělíme na:
Tlakové
Beztlaké
Tlakový průtokový ohřívač může být zdrojem teplé vody pro více odběrných míst, kde jsou instalovány klasické tlakové baterie. Je to nejčastější řešení průtokového ohřívače vody, které dává smysl pro většinu instalací.
Varianta beztlakých průtokových ohřívačů vody je určena pro jedno odběrné místo a hodí se třeba do rekreačních objektů, jako jsou chaty a chalupy, kde nám stačí teplá voda právě v místě instalace ohřívače a obecně si vystačíme s menším množstvím ohřívané vody. Nejedná se tedy o centrální systémy ohřevu. Beztlaký průtokový ohřívač je koncipován tak, že ohřívá vodu v místě ohřevu pro beztlaké baterie a kohoutky. Jedná se spíše o méně časté řešení.
Obecně patří mezi hlavní výhodu elektrických průtokových ohřívačů vody, že neohřívají vodu do zásoby, jako to dělají ohřívače zásobníkové, ale pouze v momentu odběru. Díky tomu mohou být tato zařízení velice malá, a tak není problém jejich instalace někde pod umyvadlo nebo v kuchyni pak pod dřez do linky, kde nezabírají místo ani nejsou na očích. Pro zásobníkový ohřívač už musíte mít oproti tomu vyhrazeno více prostoru, zpravidla nějakou technickou místnost v domě či je umístit do sklepa.
Než začnete vybírat elektrický ohřívač vody…
Určitě si nyní kladete otázku, který z typů elektrických ohřívačů vody tedy vlastně zvolit. Abyste si dokázali na tuto otázku odpovědět, je potřeba se zamyslet nad několika podstatnými skutečnostmi:
Kolik místa máte pro umístění ohřívače
Kolik osob v domácnosti bude ohřívač využívat
Jaký bude účel použití ohřívače
zdroj:
Vše se pokusíme rozlousknout a objasnit na následujících příkladech, kde bude zřejmý postup při výběru obou druhů elektrických ohřívačů vody. Kterým směrem by se tedy měly ubírat vaše úvahy při výběru jednoho nebo druhého typu?
Kdy zvolit zásobníkový ohřívač vody a o jakém objemu?
Velký zásobníkový ohřívač (bojler) je ideální tehdy, pokud máte dostatek prostoru na jeho umístění, ideálně samostatnou místnost. Je vhodný v případě, pokud potřebujete řešit ohřev vody centrálně a potřebujete mít stálou zásobu teplé vody, která je během dne průběžně spotřebovávána. Systém je nutno vhodně dimenzovat pro konkrétní domácnost, přičemž náhlé zvýšení spotřeby vody oproti normálu znamená vyčerpání zásob a studenou vodu.
Objem nádoby bojleru vybírejte podle toho, kolik lidí žije v domácnosti, kdy pro jednu osobu nebo pár zpravidla postačí bojler do 120 l, pro 3 až 4 osoby objem do 200 l a pro více osob potom větší objemy nebo instalace více bojlerů (např. pro každé patro domu zvlášť, jedná-li se o vícegenerační bydlení).
Chcete-li zvolit zásobníkový ohřívač vody s malým objemem, třeba okolo 10 l, jedná se o řešení určené pro menší odběr vody ke konkrétnímu odběrnému místu, třeba na chaty či chalupy. Může být zajímavou alternativou k průtokovému ohřívači a s ohledem na nižší požadavky na odběr energie tak postačí menší jištění, což může být právě u rekreačních objektů pozitivum.
Kdy zvolit průtokový ohřívač vody a s jakým výkonem?
Tato varianta je ideální tehdy, pokud máte málo prostoru pro instalaci ohřívače vody. Požadujete snadnou a rychlou instalaci a líbí se vám představa teplé vody okamžitě po otočení kohoutku. Také se hodí, když chcete minimalizovat tepelné ztráty při odběru vody, a přitom je provoz průtokového ohřívače spíše nárazový. Ačkoliv teplá voda mu „nikdy nedojde“ a zároveň dokáže být elektrický průtokový ohřívač úsporným řešením, hodí se pro nižší absolutní objemy spotřebované vody. Vyšší spotřeba teplé vody totiž znamená vyšší energetické nároky.
U průtokového ohřívače je velmi důležitý jeho výkon, protože ten udává, jak velký průtok vody zvládne dostatečně ohřát. Proto volíme výkon dle účelu použití ohřívače, třeba mytí rukou, sprchování či napouštění vany. Při mytí rukou stačí ohřívat menší množství protékané vody, a tak volíme ohřívače o výkonu okolo 3,5 kW. Pro sprchování už je lepší ohřívač o výkonu 15 kW. Pokud plánujeme napouštět vanu, tak jsou vhodné ohřívače okolo 12 kW.
Nezapomínejte na údržbu
V mnoha domácnostech se zapomíná na to, že ohřívače vody vyžadují také pravidelnou údržbu. Díky tomu je možno zajistit jejich dlouhou životnost. Problém může nastat zejména tehdy, pokud máte tvrdou vodu, což je typická situace většiny domácností. Využívá se buď:
Mechanické čištění
Chemické čištění
Když je potřeba odstranit vápenaté nánosy vodního kamene, které se usazují v ohřívači, ale hlavně také na topném tělese a termostatu, tak u bojleru to lze řešit mechanicky. Aspoň jednou za 5 let je také vhodné vyměnit hořčíkovou tyč, která slouží jako ochrana před korozí. Průtokové ohřívače se musí čistit v servisu nebo použít chemické čištění, které rozpustí vodní kámen. Pokud vaše voda obsahuje třeba studniční nečistoty (případ chat a chalup), jako prevence usazenin je vhodné používat odpovídající vstupní filtraci.
Kolik zaplatím?
Důležitá je samozřejmě také pořizovací cena elektrických ohřívačů vody. Závisí na jejich vlastnostech a zejména pak na objemu i výkonu a použitých materiálech. Základní průtokové ohřívače vyjdou okolo 2 tisíc Kč, pro větší průtoky si připravte částku do 10 tisíc Kč. Malý bojler seženete už od asi 3,5 tisíc Kč, nejprodávanější objemy okolo 120 l pak mezi 5 a 7 tisíci Kč. Nejdražší jsou plně nerezové bojlery, kde se pohybujeme v částkách nad 10 tisíc Kč.
